Zemědělcům nejvíce škodí výkyvy počasí. Jejich hrozbou je jak sucho, tak mokro v důsledku přívalových dešťů a záplav. Proto všichni zemědělci s nadějí očekávají po dlouhých letech chystaný fond, který jim umožní pojistit se proti suchu nebo mokru v době dozrávání obilí i proti jiným událostem.
Zemědělcům nejvíce škodí výkyvy počasí. Jejich hrozbou je jak sucho, tak mokro v důsledku přívalových dešťů a záplav. Proto všichni zemědělci s nadějí očekávají po dlouhých letech chystaný fond, který jim umožní pojistit se proti suchu nebo mokru v době dozrávání obilí i proti jiným událostem.
Zemědělcům nejvíce škodí výkyvy počasí. Jejich hrozbou je jak sucho, tak mokro v důsledku přívalových dešťů a záplav. Proto všichni zemědělci s nadějí očekávají po dlouhých letech chystaný fond, který jim umožní pojistit se proti suchu nebo mokru v době dozrávání obilí i proti jiným událostem.
Podle vyjádření ministra zemědělství v demisi by měl fond postihovat věci a události, které nelze pojistit u běžných pojišťoven. Mohl by fungovat například jako akciová společnost. Ministr také uvedl, že jeho rezort bude o fondu informovat nejdéle do měsíce vládu s tím, že od příštího roku by mohl tento fond fungovat. Vyskytují se ovšem i pesimističtější názory, podle kterých není vytvořen potřebný legislativní prostor, takže fond začne fungovat nejdříve za dva až tři roky. Takže nezbývá, než si počkat, jak se celá situace kolem fondu vyvine. Pravdou je, že jestliže se stát a zemědělci k něčemu zavážou, musí být dána jasná pravidla. Nezbývá, než věřit, že slova ministra zemědělství o tom, že jestli chceme udržet zemědělskou výrobu, musíme ji dotovat, najdou své konkrétní naplnění.
Exministr zemědělství Marian Jurečka, který s přípravou fondu začal, sdílí podobné názory. Dle jeho vyjádření je ale k tomu, aby fond fungoval již od příštího roku, nutné, aby příslušná legislativa byla již nyní alespoň v mezirezortním připomínkovém řízení. To ale bohužel zatím není. Podle nynějšího ministra zemědělství v demisi by fond měl fungovat tak, že zemědělec zaplatí sazbu na hektar a plodiny a stejnou částkou mu přispěje stát. V případě pojistné události by farmář získal kompenzaci z fondu. Otázkou ovšem je, kolik zemědělců se do fondu zapojí, neboť podle dřívějšího průzkumu Zemědělského svazu měla o fond zájem pouze pětina zemědělců. Obávají se totiž toho, že princip rovného podílu státu a farmářů nebude stačit. Proto jsou oprávněné názory, že motivace ze strany státu by měla být vyšší než padesát procent a nějakým dílem by mohly přispět třeba i pojišťovny.